Přijďte si poslechnout příběh o tom, jak a proč graffiti vzniklo, jak vypadá subkultura okolo něj a jaký může mít přesah do osobního života. Řekneme si i pár slov o tom, jaké za graffiti hrozí tresty, kde jsou hranice a co je tabu.
Kromě besedy se společně vrhneme i na praxi a tak si přímo na místě můžete vyzkoušet práci se sprejem na připravené ploše. Pokud vás někdy zajímalo, proč se objeví písmenka na různých místech a jak vypadá jejich vznik, zastavte se za námi a vše se dozvíte a vyzkoušíte.
Jak vypadaly první knihovny v Brně? Kdo měl privilegia přístupu ke knihám a kdo ostrouhal? A jak se z uzavřených klášterních sbírek staly otevřené instituce pro všechny?
Eliška Šebestová vezme publikum na svižnou cestu časem – od zaprášených regálů po živé knihovny dneška. Vedle historických milníků zazní i drobné „drby“ a příběhy z knihovnického zákulisí, které ukazují, že knihovny byly vždycky mnohem víc než jen místo pro knihy.
Máte pocit, že vám ostatní hážou klacky pod nohy? Že nemáte prostor ukázat, co ve vás je?
Podobně na tom byl i Petr Hanel – trojky z matiky i češtiny od 7. třídy, žádná velká očekávání. Dnes má za sebou řízení výroby v Nizozemsku, bestseller O hvězdách víš h*vn* i rozhodnutí opustit jistotu a jít za filmařským snem.
Na besedě otevře téma hledání vlastní hodnoty ve chvíli, kdy vám okolí nevěří. Jak si nastavit vlastní směr – a jak (ne)složité je dostat se ke psaní, knihám nebo filmu? Upřímně, bez příkras – o cestách, které nejsou rovné.
Petr Hanel je spisovatel a zakladatel ambiciózního projektu Klub psáčů, který pomáhá lidem psát čtivější a funkčnější příběhy. Sedm let žil v Nizozemsku, kde se věnoval storytellingu a angloamerické dramaturgii. Po návratu do Česka rozjel kurzy, podcast i komunitní setkání. Učí, rediguje, pracuje jako dramaturg a píše. V nakladatelství Host debutoval bestsellerem O hvězdách víš h*vn*, který vyšel i v německém překladu.
Co je osobní, co systémové a proč už nestačí jen vydržet?
Kolik našeho stresu, únavy, nejistoty a naštvání skutečně vzniká v nás — a kolik je pochopitelnou reakcí na svět, který od některých lidí požaduje víc, ale dává jim méně prostoru, peněz, bezpečí, času a uznání?
Komentované čtení ve čtyřech zastaveních:
* Jak jsme vychovávány k přizpůsobení. * Proč nestačí „víc se snažit“. * Jak se tlak propisuje do těla, péče a vztahů. * Jak získat hlas, moc a solidaritu bez dalšího vyčerpání.
Šárka Homfray je odborová právnička a funkcionářka, lektorka, publicistka a doktorandka na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde se zabývá proměnami odborového hnutí ve světle principů ESG a změn světa práce. Profesně se dlouhodobě věnuje pracovnímu právu, rovnosti na pracovišti a postavení zaměstnanců ve veřejné správě i soukromém sektoru. Vedle akademického výzkumu a právní praxe vystupuje v médiích, moderuje debaty, přednáší a píše komentáře o práci, moci, rovnosti a modernizaci institucí.
Je autorkou knihy Proč jsme tak naštvané?, spoluautorkou podcastu Pay Gap a stejnojmenné knihy, která byla v roce 2025 oceněna cenou Magnesia Litera za publicistiku. Dále se spolupodílí na řadě projektů, které propojují právo, sociální vědy a veřejnou debatu. Když zrovna neřeší legislativu, ESG nebo budoucnost odborů, snaží se vysvětlovat složité společenské problémy srozumitelně a s trochou ironie – protože udržitelnost institucí i společnosti někdy začíná právě dobrým rozhovorem.
Krátký interaktivní workshop pro veřejnost ukáže, jak rozpoznat texty a obrázky vytvořené umělou inteligencí. Na konkrétních ukázkách si vyzkoušíte, jak odhalit typické znaky AI obsahu – od zvláštních formulací v textech po detaily v obrázcích, které „nedávají smysl“. Od Evy Sedlákové a Markéty Kytnerové z knihovny VUT se dozvíte, na co si dát pozor, jak si informace ověřovat a proč je čím dál těžší rozeznat realitu od generovaného obsahu.
Jak souvisí ztráta brášky s chytáním Pokémonů? Může slovenská babička znovu ožít v podobě zranitelné drag queen? Lze si při léčebném pobytu v lázních zkazit zdraví, a přitom se zamilovat…?
Kolem těchto témat krouží vybrané povídky z nejnovější knihy Ondřeje Macla Jednou za modrý měsíc (Paradox, 2026), které zazní prostřednictvím scénického čtení.
Ondřej Macl představí své nové povídky v performativním formátu, které propojí text, hlas, hudbu i obraz. Intimní příběhy o vztazích, těle, paměti a identitě před očima publika. Součástí bude i moderovaná debata s Radimem Chybou z HaDivadla, která může nabrat nečekané směry – podle toho, kam až nás příběhy pustí.
Scénické čtení z připravované knihy Jednou za modrý měsícje pozvánkou k naslouchání, sdílení i tichému přemýšlení o tom, kým jsme – a kým se stáváme.
Ondřej Macl (* 1989) je český spisovatel*, performerka, editorx Revue Prostor, autorstvo knih jako Miluji svou babičku víc než mladé dívky (2017), K čemu jste na světě (2018), Výprava na ohňostroj (2019), Baban Rejdiš: Legenda o Bocianovi (2021) nebo sbírky básnických remixů Hrajte ještě dál (2025). Příležitostně překládá (Roland Barthes, Oscar Wilde aj.), živí se i sociální prací. V nakladatelství Karolinum chystá k vydání monografii České moře.
Jak může podnikání pomáhat? A jak se dá spojit vlastní iniciativa s podporou dobrých věcí?
Krátké představení Nadačního fondu Jany Zimové nabídne inspiraci pro všechny, kdo přemýšlejí o tom, jak mít vliv na svět kolem sebe – ať už skrze podnikání, filantropii nebo vlastní projekty. Dozvíte se, jak funguje propojování neziskového sektoru s byznysem, proč má smysl podporovat veřejně prospěšné aktivity a jaké možnosti se otevírají mladým lidem, kteří chtějí věci aktivně měnit.
Blok je pozvánkou k podnikavosti, spolupráci a hledání cest, jak dělat věci, které dávají smysl – sobě i ostatním.
Jak se píše o životech formovaných hudbou? Co všechno lze načerpat o podhoubí a kontextu vzniku slavných songů?
Tvůrce a producent Martin Kyšperský představí výběr svých oblíbených knížek – od silných příběhů a osudů po reflexe hudby a doby, ve které vzniká. Dojde například na Patti Smith, Milana Hlavsu, Nicka Cavea nebo Milese Davise, který by na den přesně oslavil 26. května 100 let. Zazní ukázky i osobní komentáře k tomu, čím jsou pro něj inspirativní – jako pro hudebníka, textaře i čtenáře.
Setkání doplní otevřená debata s publikem a prostor pro sdílení čtenářských tipů.
Martin Kyšperský je hudebník, skladatel a producent, frontman kapely Květy, která patří k výrazným jménům české alternativní scény (držitelé několika cen Anděl). Vedle hudby se dlouhodobě věnuje i literatuře – je autorem knih pro děti i dospělé, píše texty, skládá scénickou a filmovou hudbu a pohybuje se na pomezí různých uměleckých žánrů. Spolupracoval mimo jiné s Lenkou Dusilovou a podílel se na hudbě k filmům jako Kobry a užovky nebo Veterán. Je známý také jako nadšený čtenář a propagátor čtení – dlouhodobě vede čtenářská setkání a dokáže o knihách mluvit stejně živě jako o hudbě.
Stručný průvodce (nejen) knihovními službami ve vybraných univerzitních knihovnách Nepálu a na Šrí Lance. Co máme společného, co nás odlišuje, co nás může inspirovat, co pobavit a co nás nadchne?
Interaktivní workshop otevírá citlivá, ale důležitá témata tělesných hranic, souhlasu a bezpečných vztahů. Vychází z její nové knihy Moje tělo je moje a stejnojmenného projektu, který se věnuje prevenci násilí a posilování schopnosti vnímat a komunikovat vlastní potřeby.
Workshop nabídne bezpečný prostor pro sdílení, otázky i praktické situace – jak rozpoznat, co je nám příjemné a co už ne, jak o tom mluvit a jak respektovat hranice druhých a jak lépe porozumět sobě i vztahům kolem sebe.
Ridina Ahmedová je zpěvačka, lektorka a facilitátorka, která se dlouhodobě věnuje tématům hlasu, komunikace, bezpečí a tělesné autonomie. Je zakladatelkou projektu Moje tělo je moje, zaměřeného na prevenci násilí a posilování respektu k vlastním i cizím hranicím. Vytvořila oceňovanou podcastovou sérii Sádlo. Ve své práci propojuje uměleckou zkušenost s edukací – vytváří citlivý a bezpečný prostor, ve kterém se otevírají i náročná témata jako souhlas, zranitelnost nebo vztah k vlastnímu tělu. Je autorkou stejnojmenné knihy, která tyto oblasti přibližuje srozumitelně a s důrazem na praktické využití v každodenním životě.
